-R E D R O S E- (část druhá)

7. června 2011 v 20:01 | Miška |  Storky
Ano, ano, druhá část. ;D Je to celé šílené! :D Za některé výrazy, které normálně nepoužíváte, se omlouvám, ale v mém slovníku se objevují, takže jsem se jich nemohla vyhnout. ;) Sice ještě hlavní zápletka se zde úplně nebude, ale už se k ní blížíme. :D Ale už to tak zhruba naznačuje, jakým směrem se celý příběh bude udávat. Tak doufám, že se bude další část líbit minimálně jako ta první. :D ;)))
-----------------------------------------------------------------------------------------

"No ale vždyť jste měli přijet až 26., pokud si to nepletu," dodala jsem s rozklepaným hlasem.
"No počkej…asi ano?...ano, já se špatně podívala," nakonec kapitulovala máma.
Já si potichu dovolila utrousit "Uff", máma to ale slyšela. Ta slyší líp než já.
"Už se na tebe oba těšíme."
"Já na vás taky," odpověděla jsem a položila telefon.
Pak už jsem se jenom sklouzla po zdi a začala přemýšlet o zítřku.
"Co si sakra vezmu na sebe?" Nakonec jsem se rozhodla pro jeany, triko a moji drahou koženou bundu z mé poslední návštěvy Irska.
Po "organizaci" jsem se rozhodla, že jdu spát, ať se dočkám svých "idolů" co nejdříve. A to se povedlo velmi zdárně. I Péťa s An padli vyčerpáním z mých "předběžných akcí".
JOOO!!! DEN D NASTAL!!! DNESKA ŽÁDNÝ PŘEDNÁŠKY!!! JEN TEN K-O-N-C-E-R-T!!!
Jenže co budu do té šesté dělat? No nic, zatím uvařím snídani, a pak se uvidí.
Po snídani si oba dva - Petr s Annou - uvědomili, jak moc se nudím. Tak vytáhli cédéčka 100YB a začali do rytmu vtipně tancovat a přehánět to s mimikou a artikulací. Nejdříve jsem se jen smíchy složila na zem, ale pak mě tahali nahoru, abych s nimi taky tancovala. To nám zabralo celkem dost času - cédéček mají celkem 3 (3. nově vydáno). No ale po 2. odpolední už jsme zase neměli, co dělat. Koncertní hala byla blízko, takže jsme se ani nemohli vydat napřed. Tak jsme nakonec udělali kompromis a dohodli jsme se, že půjdeme po cestě do Westminster Abbey a tam něco podniknem dalšího.
Když jsme dorazili, nejprve nás napadla hoňka…vypadá to v našich letech pěkně střeleně, ale my roupama nevěděli, co dělat. Anne nakonec vyhrála. Zbylo ještě trochu času, a tak jsem si ještě stihla projít samotnou budovu a přemýšlela jsem, jak ty korunovace tady musely v minulosti vypadat. Představovala jsem si, jak zde byla na hlavu položena koruna Jindřichovi VIII., o tom teďka mluvíme na přednáškách, takže mi to logicky přišlo na mysl nejdříve. Najednou to uteklo rychle a my už spěchali, abychom stihli samotný koncert.
Naštěstí, tam nebylo tolik lidí, takže jsme počítali, že získáme ty nej místa. Pomalu se hrneme dopředu, když v tom, jak jsem nešikovná, zakopnu, a tak se dostáváme do třetí řady. Skvěle.
"Sakryš, proč jsi tam spadla? Mohli jsme být v první řadě," začne se mě ptát Anna.
"Ježiš, jsi horší než já. Tak nejsme úplně nejblíž podia. Kdo má všechny jejich cédéčka…" začínám se pomalu navážet do své kamarádky.
"Přestaňte! To už stačí!" uklidní nás Petr.
Po předkapele, která sice není špatná, ale viděla jsem už lepší, přicházejí ONI, TI, NA KTERÉ JSEM ČEKALA TAK DLOUHO - 1000 YEARS BEFORE!!!
Všichni 3 už začínáme ječet!!! A vypadáme jako pominutí puberťáci oblouznění drogami. Ale naštěstí nejsme sami, takže to vypadá naprosto normálně. Přichází první písnička a celé publikum začíná zpívat. Wow, to je bomba. Na tohle jsem čekala, tak dlouho a teď si připadám jako v pohádce. Nejde to ani popsat. A u songu "My Sins" se na mě Joe Andersson, zpěvák a taky frontman kapely, podíval a usmál. Samozřejmě bych byla blbá, kdyby mi to nezalichotilo. No jo, ono mi to více než zalichotilo. Začala jsem se trochu červenat a Petrovi to neušlo.
"Copak? Tady se nám někdo zamiloval," začal dorážet.
"Ale tak to není. Jen mi to udělalo radost. Nic víc!" tvrdohlavě jsem mu oponovala.
"Jen nepovídej." Pokračoval.
Koncert začal a pak rychle skončil. Bohužel. Ale ještě jsme dostali zprávu, že budou odcházet zadním vchodem a tam se setkají s fanoušky.
Já jsem ještě chtěla zajít na záchod, a proto jsem je pomalu začala opouštět.
"Nezapomeň, že za chvíli přijdou!" připomněli mi.
"No jo."
A pomalu jsem se začala vzdalovat, jenže jsem se ztratila a nemohla nic najít ani se dostat zpět.
"Sakra, kde to jde?" začala jsem křičet.
Myslela jsem si ovšem, že sama pro sebe. Omyl! Někdo se za mnou ozval. Rychle jsem se otočila. Trochu světla procházelo z "uličky", kde jsme předtím stáli. Když jsem si vzpomněla, kdo to je, začala se ta osoba přibližovat ke mně. Ne, já nesním. Je to Joe, ten, co předtím vykouzlil ten nejhezčí úsměv, který jsem kdy viděla.
Začal na mě mluvit: "Ty jsi ta, holka, co se tak roztomile červenala."
Chvíli jsem nevěděla co říct a zase mi naběhl na tváři růženec. Opět skvěle pro mě. Ach bože.
"To jste si mě musel splést." Ani nevím, proč mu vykám. Ale prostě nic jinýho ze mě nevypadlo.
Nejdřív jsem chtěla prchnout, jenže nebylo kudy. U jednoho jediného vchodu stál on. A mně to připadalo neslušné uniknout zrovna tímto východem. Tak jsem si nakonec sedla na lavičku. On neváhal a posadil se ke mně.
"A co teď?" řekla jsem si pro sebe.
"Můžu si chvíli přisednout?" začal.
Přikývla jsem.
"Víš, já jsem teďka pořád na turné a nemám si s kým ani moc popovídat. Nevadí ti, že budeš ty ten obětní beránek? Už mi to jde na mozek." Zkroušeně se mi přizná.
Než něco stačím říct, sám ve svém projevu pokračuje: "Celé dny máme turné a já už jsem z toho unavenej. Měli bychom si dát aspoň pár dnů pauzu. Máme v tour datech nějaké volné dny, ale kluci chtěli pokračovat v natáčení desky a…"
"Co, vy natáčíte novou desku?" Vyhrkla jsem.
Aspoň minutu na mě koukal. Wow, ty oči, má je překrásně modrý. Ale zpátky k tématu.
"No, tak nějak, pomalu na tom pracujeme, ale zatím žádný velký hit." Trochu z toho byl nešťastný.
"Aha, tak to se určitě podá." Utěšuju ho.
"No, nevím, snažíme se a furt nic. Už jsme z toho otrávení, je mezi náma napětí. Jsem si jistej, že kdyby přišel nějakej nápad na super písničku, všechno by bylo zas ok. Musím tě nudit a určitě si teď myslíš, jak jsem malichernej." Wow, to byl proslov. Bylo mi ho fakt líto a zároveň to pronesl upřímně a hezky to řekl.
"Ne ne, vím, že to zní blbě, když řeknu, že tě chápu. Nemám žádný zkušenosti s kapelou a ani jinak, ale tyhle problémy s kamarády, nejste to jen vy, už když jsme na základce pracovali jen na projektu, mnohokrát jsme se mezi sebou pohádali a šlo to od 10ti k 5ti, ale na konci toho jsme byli šťastní a pyšní, na to co jsme udělali. A netlačte hned na pilu, nechte ten nápad, aby přišel k vám. Nehoňte se za ním, jinak ten hit nikdy nenapíšete." Nikdy bych nevěřila, že takový monolog po tom začátku, kdy jsem ze sebe nemohla vydat ani hlásku, někdy ze mě výjde.
Joe se na mě hypnotizovaně díval těma svýma velkýma průzračnýma očima a já se nemohla ubránit tomu, abych to neopětovala.
"Díky," tiše pronesl.
Ale to už jsem se soustředila na jeho rty a děj se nebo neděj, najednou jsme se začali líbat. Musí se uznat, že mu to šlo bravurně. A po té dlouhé něžné líbačce už to nějak nestačilo. A tak jsme se nějakým způsobem dostali do vedlejší místnosti a tam jsme spolu strávili noc.
Když jsem se ráno probudila, cítila jsem se, jak kdybych měla kocovinu. Potom jsem si uvědomila, co se stalo, vzala si svoje věci a utíkala zpět na kolej. Odešla jsem bez jakéhokoliv rozloučení, anebo zprávy.
Myslela jsem si, že to ještě stihnu a Anne ani Petr si ničeho nevšimnou, jenže opak byl pravdou. Oni už byli vzhůru.
"Tak povídej, s kým jsi strávila dnešní noc," vyzvídala An.
------------------------------------------------------------------
ZA FEEDBACK SE NEBUDU ZLOBIT! ;D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marký Leto Marký Leto | Web | 8. června 2011 v 19:59 | Reagovat

pááni parááda

2 Kebule Kebule | Web | 8. června 2011 v 21:40 | Reagovat

Tak to jsem nečekala.. :)) pěkný.. vůbec by mi nevadilo malinko to rozvést :D :-P sem na ty prasárny no.... :D:D

3 Miška Miška | Web | 8. června 2011 v 23:12 | Reagovat

Jej, od obou velkých spisovatelek mě to těším 2x tolik. ;-)

[1]: Děkuji, paní mistrová. :D ;-)

[2]: Já nečekala, že to někdy dopíšu, jsem se zastavila u té první Joeově linky, a pak nevěděla, co dál :-D.
Další taková. :-P No já bych to rozvedla, jenže ona si to nepamatuje, chápej :D chtěla jsem tam napsat 'v sexu byl taky dobrý' :-D jenže ona nevěděla, co dělá a moc si to nepamtuje. :-D ;-)
A kdybych vám to tady rozvedla, tak už by z toho bylo porno :D ve škole mi říkají, že mám moc bujarou fantazii :-P neboj, bude tam toho eště víc, kde to rozepíšu :-D

4 ♥ Matulinka - Sbínko ♥ ♥ Matulinka - Sbínko ♥ | Web | 9. června 2011 v 19:46 | Reagovat

Wow, pání! :D sen každý fanynky..to bych taky brala :p

5 Miška Miška | Web | 9. června 2011 v 20:31 | Reagovat

[4]: Kdo by ne?! :D :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama